Borobudur

Borobudur jedni překládají jako "bezpočet Buddhů", de Casparis jej odvozuje z druhé části názvu "Bhumisambharabudara", což znamená "hora nashromážděná ctností bódhisattvy". Další možný výklad je "hora s řadou teras". Indonéské prameny uvádějí, že název může být složen ze dvou slov: slova Budur jakožto názvu místa a sanskrtského slova vihára (klášter), které se vývojem změnilo v byhara a později v bara. Pak by se Borobudur překládal jako klášter Budur.

Borobudur leží severně od Yogyakarty obklopen horami a sopkami. Byl vystavěn na umělém kopci, navršeném jenom pro tento účel, někdy mezi lety 732 - 900 stavitelem Guanauharmou. Jeho podoba je podle pověsti zakleta v hoře Menoreh, která připomíná lidskou hlavu. Chrám je postaven z vulkanického andezitu. Jednotlivé kvádry nejsou spojeny žádným pojidlem, pohromadě drží díky důmyslnému systému zářezů a zoubkování. Díky tomu stavba přečkala nejen častá zemětřesení, ale i velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Před příchodem muslimů buddhisté chrám zasypali a odkryt byl až v letech 1811 - 1816 britským guvernérem.

Dvojitou základnu stavby tvoří čtverec o délce strany 103 metry. Do výšky obsahuje celkem 9 teras, z toho spodních 6 je čtvercových, a vrchní 3 jsou kruhové. Nejvyšší terasa dosahuje délky 60 metrů. Na samém vrcholu stavby stojí 16 metrů vysoká stúpa. Tato stúpa má vnitřní prostor, v němž spočívá nedokončená socha Buddhy. Tento prostor není přístupný zvenčí.

Borobudur je zpráva o cestě do nirvány, vytesaná do kamene

Jednotlivé terasy jsou zdobené pásem 1460 velkých figurálních a 1212 menších ozdobných panelů s basreliéfy obsahujících výjevy ze života Buddhy, včetně jeho předchozích vtělení. Basreliéfů je dohromady asi 1300. V době vzniku chrámu Borobudur bylo umění dvourozměrné, proto jsou tyto reliéfy výjimečné. K chrámu vedou čtyři brány, obvykle se do něj vstupuje východní. Poté se postupně prochází ve směru hodinových ručiček po obvodu každé úrovně. Takovýmto způsobem je cesta dlouhá asi 5 km.

Borobudur má tři části:

1. ochoz kolem stavby
2. galerie s balustrádami na druhém poschodí
3. kruhovité terasy se stúpami

První je ochoz kolem celé stavby, který symbolizuje těsné spojení člověka se světem přání a tužeb. Tato etapa je vyobrazena ve vytesaných reliéfech. Druhá část zahrnuje druhé poschodí. Tvoří jí čtyři čtvercové galerie s balustrádami, které jsou zdobeny reliéfy vystihujícími příběhy z Buddhových životů, a stovkami soch Buddhy. Tato část symbolizuje stádium, kdy se člověk již odpoutal od vášní, ale stále je spjat s formou. Třetí část pak tvoří kruhovité terasy nahoře. Obsahují 32, 24 a 16 malých stúp v podobě vyřezávaného zvonu, takže je vidět dovnitř i skrz ně. Ukrývají v sobě sochy Buddhy. Tato část odpovídá stádiu, kdy člověk dosáhnul dokonalosti a odpoutal se od hmotného světa.

Nedaleko monumentu Borobudur leží svatyně Pawon a Mendut

Ve vzdálenosti několika kilometrů od monumentu Borobudur leží v západovýchodní ose dvě menší svatyně - Pawon a Mendut. Mendut je větší než Pawon a obsahuje tři monumentální skulptury. Stavba pochází z doby, kdy vznikl Borobudur, tedy přibližně z konce 8. a začátku 9. století. Je pouze jakýmsi pláštěm, který kryje jádro - stavbu značně starší, vybudovanou z cihel. Mendut se do roku 1836 ukrýval pod nánosem země a vegetace. Během let 1897 - 1904 byl z větší části restaurován, až na část střechy a vchodu, jež zůstaly nedokončeny. Přesto působí harmonickým dojmem. V tomto stavu se nachází dodnes.

Mendut obsahuje tři monumentální skulptury Buddhy a dvou bódhisattvů, které patří k nejkrásnějším výtvorům javánského sochařství. Podle názoru odborníků byla na svatyni kdysi ještě velká stúpa.

Svatyně Pawon byla vystavěna jako upomínka na krále Indru, desátého vládce dynastie Šailéndrovců. Dnes je vnitřek svatyně prázdný.