Saraha

Saraha (hindština: सरह) (orijština: ସରହପା) byl jeden z Mahásiddhů indického tantrického buddhismu. Život tohoto tantrického mistra nezapadá do běžných představ. Narodil se v zemi zvané Vidarbha na jihu a byl nejmladší z pěti bratrů. Díky realizaci své praxe získal Saraha předání Mahámudry od bódhisattvy desáté úrovně Ratnamatiho. Získal také zasvěcení do Guhjasamádža-tantry a metod využívání sil sídlících v nádí ( Skt. nāḍī ). Oženil se s patnáctiletou dívkou a pracoval jako výrobce šípů.

Když ti slova učitele vstoupí do srdce,
Je to jako uvidět, že máš v dlani poklad.

~ Saraha

Saraha a jeho duchovní syn lovec Šavarípa praktikovali jógu spontánnosti ( Skt. sahadža ). V jejich písních ( Skt. čárjapáda ) se projevuje pohrdání rituální zbožností a akademickou učeností, přičemž vyzdvihují nevázané a spontánní projevy osvícené řeči a jednání. Potulný jógín Saraha pěl své dóhy jako písně realizace v jazyce apabhraṃśa na ulicích a tržištích. Písmo použité v dóhách Sarahy vykazuje podobnost s dnešními písmy kaithi, anga lipi, assámštinou, bangladéšským a urijským písmem, což naznačuje, že Saraha psal své texty v dřívějším jazyce, který má podobnost s jazykem jako je urijština nebo jazykem Angika.

Dóha je název pro určitý typ písní ukazující přirozenost mysli, které se používaly ve starověké Indii. Saraha založil tradici vyjadřování duchovní realizace a poučení v této zvláštní formě písní, kterou převzalo mnoho mistrů, a která měla pokračovat v dalších staletích.

Dochované sbírky jeho zpěvů dokazují, že patřil ke škole sahadžajána, jež předpokládá nerozdílnost samsáry a nirvány. Společně s Nágardžunou དཔལ་དགོན་བླུ་གྲུབ། studovali na univerzitě v Nálandě Guhyagarbha tantru, hlavní a esenciální tantru mahájógy. Tibetský kánon obsahuje dvacečtyři děl, u nichž je jako autor označován Saraha.

Saraha svojí ženu jednoho dne požádal, aby mu připravila ředkvičky. Smíchala ředkvičky s jogurtem a přinesla mu je, ale on seděl v meditaci, a tak odešla, aniž by ho vyrušila. Saraha zůstal v meditaci bez přerušení dvanáct let. Když konečně vstal, zeptal se: „Kde mám ředkvičky?“ Dívka mu odpověděla: „Jak bych je mohla uchovat? Dvanáct let jsi nevstal z meditačního vytržení. Teď na jaře ředkvičky nerostou.“ Saraha dívce řekl: „Půjdu meditovat do hor.“ Dívka však namítla: „Tělesná samota ještě neznamená skutečné osamocení. Nejlepší osamocení je mysl vzdálená od jmen a pojmů. Meditoval jsi dvanáct let, a dosud jsi nezahnal představu ředkviček. Co dobrého by vzešlo z toho, kdybys odešel do hor?“ Saraha si pomyslel: „Má pravdu.“ A tak zanechal všechna jména a pojmy. Skrze přímé zakoušení esenciálního významu obdržel nejvyšší siddhi mahámudry.

Později předával Mahámudru. Podle Sarahy je gurujóga základem Cesty vysvobození.