Životní běh buddhovství
- Vzniká myšlenka bódhi. Poznání se postupně rozvíjí, srdce se očistí a mysl se osvobodí od iluze jáství.
- Rozpoznání nestálosti věcí. Rozšíření soucitu. U adepta zde převažuje mravnost a moudrost.
- Adept odstraňuje svůj hněv, nenávist, omyly. Vyhledává víru, soucit, dobročinnost a nezaujatost. Je zdrženlivý a trpělivý.
- Adept se cvičí v dobrých skutcích. Pěstuje si ctnosti, aby se vzdal všeho egoismu.
- Začátek studia a meditace, aby pochopil Čtyři vznešené pravdy v jejich pravém světle.
- Zde vládne již moudrost. Adept se přesto vrací k základním principům závislého vznikání a nepodstatnosti.
- Není tu zcela osvobozen od vášní. Má ještě touhu stát se buddhou a záměr spasit lidstvo.
- Adept je oproštěn od chtivé touhy, jeho myšlenky již nejsou tak poutány. Převládá tu svrchovaná ctnost - snaha vidět všechno tak, jak to doopravdy je.
- Bódhisattvova činnost není zahalena dualismem ani sobeckostí. Nespokojuje se s klidným odpočinkem, ale věnuje se činně učení Dharmy.
- Bódhisattva se stává tathágatou. Je buddhou.
