Životní běh buddhovství

1. Vzniká myšlenka bódhi. Poznání se postupně rozvíjí, srdce se očistí a mysl se osvobodí od iluze jáství.
2. Rozpoznání nestálosti věcí. Rozšíření soucitu. U adepta zde převažuje mravnost a moudrost.
3. Adept odstraňuje svůj hněv, nenávist, omyly. Vyhledává víru, soucit, dobročinnost a nezaujatost. Je zdrženlivý a trpělivý.
4. Adept se cvičí v dobrých skutcích. Pěstuje si ctnosti, aby se vzdal všeho egoismu.
5. Začátek studia a meditace, aby pochopil Čtyři vznešené pravdy v jejich pravém světle.
6. Zde vládne již moudrost. Adept se přesto vrací k základním principům závislého vznikání a nepodstatnosti.
7. Není tu zcela osvobozen od vášní. Má ještě touhu stát se buddhou a záměr spasit lidstvo.
8. Adept je oproštěn od chtivé touhy, jeho myšlenky již nejsou tak poutány. Převládá tu svrchovaná ctnost - snaha vidět všechno tak, jak to doopravdy je.
9. Bódhisattvova činnost není zahalena dualismem ani sobeckostí. Nespokojuje se s klidným odpočinkem, ale věnuje se činně učení Dharmy.
10. Bódhisattva se stává tathágatou. Je buddhou.