termy

texty ukryté v dávných dobách Padmasambhavou. Známou termou je Bardo thödol - Tibetská kniha mrtvých. Objevitel termy se jmenuje tertön. Přestože časový rozdíl mezi jednotlivými objevy činí i několik století a přestože termy objevili různí lidé na různých místech, jejich jazyk a gramatický styl jsou téměř identické.

terma mysli - objev přímo v mysli velkého mistra, aniž je zapotřebí termy jako hmotného předmětu. Nauky objevené tímto způsobem byly vloženy do nezničitelné sféry v čase, kdy mistr byl jedním z žáků Padmasambhavy.

terma země - objev fyzické substance, často ve formě spisů dákiní, vadžry, sošky atd.

Přetnout pět jedů u kořene

Padmasambhava řekl: Když provádíš duchovní praxi, musíš přetnout pět jedů u kořene. Ješe Cchogjal se otázala: Co to znamená? Padmasambhava pravil:

Člověk se silným hněvem trpí nejvíce.
Člověk s velkou hloupostí je jako zvíře a nemůže pochopit Dharmu.
Člověk s obrovskou pýchou si nemůže přisvojit ctnosti a má mnohé nepřátele.
Člověk se silným chtěním není schopen dodržovat duchovní závazky a bude hodně pomlouván.
Člověk s velkou závistí má silnou ctižádost a libuje si v intrikování.

Nehoň se za těmito pěti jedy; zab je zevnitř v okamžiku, kdy vyvstanou a tím je osvoboď. Lidé, kteří nedrží pět jedů na uzdě, jsou tvůrci vlastního neštěstí.

Praxe šesti páramit

Padmasambhava řekl: Když provádíš duchovní praxi, dělej to prostřednictvím šesti páramit. Ješe Cchogjal se otázala: Jak se páramity praktikují? Padmasambhava pravil:

Když nepěstuješ lakomství či jakékoliv předsudky, je to páramita štědrosti, velkorysosti.
Když se obratně dovedeš zbavit rušivých emocí, je to páramita disciplíny.
Kdo je dokonale zbaven hněvu a rozhořčení, má páramitu trpělivosti.
Kdo není líný ani netečný, vlastní páramitu píle.
Kdo není rozptýlen a nelpí na chuti meditace, vlastní páramitu koncentrace.
Kdo je naprosto osvobozen od vytváření pojmových představ, má páramitu rozlišovací moudrosti.

Osm druhů ticha

Padmasambhava řekl: Kdo provádí duchovní praxi, má zachovávat osm druhů ticha. Ješe Cchogjal se otázala: Které to jsou? Padmasambhava pravil:

Aby tělo bylo zachováno v tichosti, přebývej na odloučených místech, aniž bys upadla do některého z extrémů. Takto se odvrátíš od vášně a agresivity.
Abys zachovala ticho řeči, setrvávej po způsobu němých. Takto ochráníš svou duchovní praxi od rozptýlení tlacháním s druhými.
Abys zachovala ticho mysli, nenech se ovládat vytvářením pojmových konstrukcí a nerozptyluj pozornost. To ti umožní setrvávat ve vnitřní přirozenosti Dharmakáji mimo myšlenky.
Abys zachovala ticho smyslových potěšení, zbav se pojmů čisté a nečisté jídlo. To zjednoduší tvůj život a budou tě navštěvovat dákiní.
Abys zachovala ticho ústních pokynů, nenabízej je nevhodným lidem. Tak získáš požehnání duchovní linie guruů.
Abys zachovala ticho jednání, jednej spontánně a bez pokrytectví. To umožňuje pokrok a zabraňuje mysli shromažďovat zatemnění.
Abys zachovala ticho zkušenosti, osvoboď se od lpění či fascinace zkušenostmi a nevyprávěj je druhým. To ti umožní získat siddhi mahámudry během tohoto života.
Abys zachovala ticho realizace, vzdej se ctižádosti a setrvávej v klidu, aniž bys upadla do extrémů. To ti umožní osvobození v okamžiku realizace.

Obecně řečeno, lidé, kteří nevydrží cvičit ani po dobu, potřebnou ke snědení jednoho jídla, kteří nejsou schopni zůstat zticha ani po dobu jediné recitace a nedovedou držet svá tlachající ústa zavřená, nebudou mít v zachovávání ticha nejmenší úspěch.

Deset chyb

Padmasambhava řekl: Když si tyto základy praxe nevezmeš k srdci, nebudeš mít úspěch v duchovním cvičení a budeš dělat deset chyb. Ješe Cchogjal se otázala: Které jsou ty chyby? Padmasambhava pravil:

Když nebudeš praktikovat pomocí náhledu (vhledu do prázdnoty), je nejisté, kam tě cesta povede.
Když nezískáš jistotu prostřednictvím skutků, nebudeš schopna sjednotit náhled a jednání.
Když se neumíš cvičit v praxi samádhi, nebudeš sto vnímat přirozenost Dharmaty.
Když nepůjdeš k cíli prostřednictvím ústních pokynů, nebudeš vědět, co cvičit.
Když nebudeš postupovat krok za krokem prostřednictvím iniciace, nebudeš se hodit k provádění praxe.
Když nebudeš pečovat o základ prostřednictvím dodržování posvátných předpisů, zaseješ semena pro zrození v pekelných říších.
Když neosvobodíš svou bytost studiem, neochutnáš chuť pravdy.
Když nebudeš porovnávat všechny nauky, nepřetneš tendenci filozofických škol k sektářství.
Když je neshrneš do jediného bodu, neporozumíš kořenu Dharmy.
Když nedosáhneš vynikajícího vědění, nebudeš schopna vnímat přirozenost Dharmy.

Takzvaní duchovní učitelé, kteří se necvičili v duchovní praxi, nechápou, že Dharma je prosta sektářských pout. Napadají jeden druhého a libují si v předsudcích. Každé z vozidel má svou hodnotu, nepouštěj se tedy do hádek. Setrvávej v uvolnění.