Padmasambhava

Tantrický mistr z Oddijány (v současnosti území Pákistánu v regionu Kašmír), držitel linií tanter a dzogčhenu, velký jogín a učenec Padmasambhava པདྨ་འབྱུང་གནས་ se objevil z květu lotosu v Uddijáně, a to ve shodě s mnohými předpověďmi Buddhy Šákjamuniho. V okamžiku jeho zrození zpívaly dákiní Sedmiřádkovou modlitbu ཚིག་བདུན་གསོལ་འདེབས་, která má několik úrovní významů, a obsahuje v sobě esenci všech učení. Padmasambhava v Tibetu nazývaný Guru Rinpočhe přinesl do Země sněhu v 8. století buddhismus na pozvání krále Thisong Decäna. Předal zde nauky králi, jeho ministrům, učencům a meditujícím, z nichž mnoho dosáhlo nejvyšší uskutečnění. Jeho dodnes živé nauky se uchovávají především v tradici Ňingma, a tvoří je nauky ústních odkazů (kama) a ukrytých pokladů (terma).

V 8. století pomohl v Tibetu založit první klášterní komplex Samjä, kde si vychoval dvacet pět žáků. Podle legendy přiměl krále nágů, aby věnoval část svého pokladu na jeho stavbu. Jeho nauka se těšila přízni krále, měla mnoho nepřátel v řadách bönistických mnichů, kteří viděli v Padmasambhovi nebezpečného konkurenta. Přesto se však ujalo, z Indie přicházeli noví a noví učitelé, kteří překládali do tibetštiny stále více buddhistických písem, takže původní bönismus byl postupně vytlačen z veřejného života Tibeťanů. Padmasambhava společně se svojí žačkou Ješe Cchogjal ukryl nespočetné termy v pevných skalách, v jezerech i v prostoru.

Sto věcí může být vysvětleno a tisíce řečeno, ale jen jediné je třeba se držet. Poznejte jednu věc, a vše bude osvobozeno - spočívejte ve své vnitřní přirozenosti, ve svém prvotním vědomí!

Každého z tisíce Buddhů naší epochy bude provázet jako zjevné uskutečnění jejich osvobozujícího učení. Předtím než opustil Tibet, udělil svým žákům poslední instrukce ve formě písně.