Dzogčhen
Poprvé dzogčhen རྫོགས་པ་ཆེན་པོ་ vyučoval Garab Dordže དགའ་རབ་རྡོ་རྗེ་ před více než dvěma tisíci lety. Od mistra Garab Dordžeho, který obdržel předání přímo od sambhógakáji Vadžrasattvy, jenž je spojen s dharmakájí Samantabhadrou, až do současnosti pokračuje předávání tohoto stavu bez přerušení. V 8. století byla nauka dzogčhenu uvedena do Tibetu velkými mistry jako byli Vairóčana, Vimalamitra བི་མ་ལ་མི་ཏྲ། a Padmasambhava. Dále byl dzogčhen předáván v nepřerušených liniích mistrů jak buddhistických ve škole Ňingmapa, tak mezi bönisty. V obou tradicích se Atijóga považuje za nejvyšší nauku, vrchol a konečný cíl všech cvičení.
Protože v dzogčhenu je nejdůležitější zkušenost a všechno ostatní jde stranou, byl často odsuzován ostatními strukturálně orientovanými školami. Je to i důvod, proč Butön Rinčhendub བུ་སྟོན་རིན་ཆེན་གྲུབ། vyřadil četné dzogčhen tantry z Tibetského kánonu. Tím je ale opomenuto mnoho důležitých tantrických textů, jako některé Anuttarajóga tantry či díla Vimalamitry a jiných.
Sepsané dzogčhenové nauky se dělí na tři kategorie:
- řada přirozené podstaty mysli སེམས་སྡེ་ (tib. semde)
- řada prvotního prostoru ཀློང་སྡེ་ (tib. longde)
- řada tajných instrukcí མན་ངག་སྡེ་ (tib. mängagde)
Pro dzogčhen je charakteristické zříkání se vnějších forem nebo struktur, skrze něž se ostatní nauky organizují, ať už je to dobré nebo špatné. Vedle praktikujících Ňingmy se učení dzogčhenu věnovali i adepti jiných tibetských tradic: např. pátý dalajlama ངག་དབང་བློ་བཟང་རྒྱ་མཚོ་ nebo třetí karmapa རང་བྱུང་རྡོ་རྗེ་. Důležité metody dzogčhenu jsou spojené s Písní vadžry ༄༅། །རྡོ་རྗེའི་གླུ། ། ke které napsal svůj komentář i vševědoucí Longčhenpa ཀློང་ཆེན་པ་. V písni vadžry jsou všechny semenné slabiky spojené s ústředním kanálem hmotného těla.
Základní podmínkou pro praxi dzogčhenových nauk je transmise, která může být přímá, symbolická a ústní. Symbolická transmise se provádí za použití předmětů jako je křišťál symbolizující kadag, paví pero symbolizující lhundrub nebo zrcadlo. V dzogčhenu je základní metoda uvedení a nejdůležitější část celé transmise rigpe cal wang. V tantrismu je iniciace jedním z nejvýznamnějších faktorů, ale v dzogčhenu není nezbytná.
Na začátku učitel předává trojí transmisi, díky čemuž můžeme nabýt poznání.
~ Khjenrab Čhökji Özer
To, co je v dzogčhenu zcela nepostradatelné, je uvedení do vlastního prvotního stavu. Důležité je rozpoznání potenciálu našeho stavu, zkušenost okamžité ryzí přítomnosti. V dzogčhenu je také jednou z nejdůležitějších praxí rozvoje stavu kontemplace gurujóga.
Završit tregčhö ཁྲེགས་ཆོད་ znamená velmi důsledně spočívat ve stavu okamžité přítomnosti. Tregčhö je stav úplného uvolnění. V tibetštině treg znamená něco spoutané provazem, čhö znamená, že se provaz sám od sebe přetrhne, bez toho aby ho někdo přeseknul. V tibetštině jsou dva výrazy čhö a čö. Sloveso čhö znamená, že se něco přetrhne. Čö znamená přeříznout něco aktivně nožem. V prvním případě se přetrhnutí objeví samo a ve druhém je to výsledek činnosti někoho. V tregčhö, čhö znamená, že když používáme metody a máme zkušenost a vstoupíme do pravé přirozenosti, provaz, který nás spoutával, se přetrhne. Příklad objektů spoutaných provazem se vztahuje na tělo, řeč a mysl, které jsou spoutané napětím, představami a posuzováním mysli. Osvobodit všechny tyto věci znamená tregčhö, úplné uvolnění.
V naukách upadéši jako thögal nebo tregčhö se vysvětlují čtyři vize:
- čhöni ngönsum ཆོས་ཉིད་མངོན་སུམ་
- ńam nang gong phel ཉམས་གོང་འཕེལ་
- rigpa cepheb རིག་པ་ཚད་ཕེབས་
- čhöze ཆོས་ཉིད་ཟད་ས་
Strávení či vyčerpání dharem neznamená, že něco eliminujeme, ale to, že integrujeme všechny okolnosti, svůj stav, to, co považujeme za dualitu, všechno. Není tu nic, co odmítat nebo přijímat, jde jen o to integrovat a být v tomto stavu.
Učitelé často vysvětlují dzogčhenové nauky pomocí tří výroků Garab Dordžeho označovaných jako cig ne deg Tři výroky vystihující esenci ཚིག་གསུམ་གནད་དུ་བརྡེགས་པ།
ངོ་རང་ཐོག་ཏུ་སྤྲད།
Skrze požehnání mistrů tří transmisí je přímo objevena (naše pravá přirozenost).
ཐག་གཅིག་ཐོག་ཏུ་བཅད།
Skrze zkušenost tří bran se rozšiřuje vize a poznání.
གདེང་གྲོལ་ཐོག་ཏུ་བཅའ།
Skrze poznání přirozené dokonalosti tří kájí je dosaženo plné zralosti.
Všechny dharmy spočívají v mysli, mysl spočívá v prostoru, prostor nespočívá nikde. / Všechny dharmy jsou od základu prázdné, všechny dharmy jsou od samého počátku zcela čisté, všechny dharmy jsou plně zářivou jasností, všechny dharmy jsou svou povahou nirvána, všechny dharmy jsou dokonalým osvíením. Právě toto je úplná dokonalost.
Rongzompa tento výňatek z Guhjasamádža tantry vysvětluje tak, že všechny jevy náleží mysli a že přirozenost mysli je jako prostor. Přirozenost prostoru je ve skutečnosti prosta vlastností. Pak nacházíme další výroky stejného významu, jako např. všechny dharmy jsou od základu prázdné a tak dále. Všechny dharmy, ježto nemohou být nijak potvrzeny jako subjekt či objekt, jsou od základu prázdné, avšak nikoli ve smyslu něčeho zbaveného něčeho jiného. Podobně, neboť nečistoty vášní nikdy neexistovaly, jsou od samého počátku zcela čisté. Jelikož temnota překážek nikdy neexistovala, jsou jsou plně zářivou jasností. Protože překážky nemohou být odděleny od svých protijedů, jsou svou povahou nirvána. Jelikož jsou zcela mimo očištění dvou překážek a dovršení dvou nahromadění, jsou jsou dokonalým osvíením. Význam dzogčhenu se vysvětluje všemi těmito způsoby.
Konečným cílem, který lze praxí dzogčhenu uskutečnit, je džalu. Lze jej dosáhnout překonáním dualistických konceptů subjektu a objektu, vnějšího a vnitřního atd. a reabsorpcí elementů těla do jejich zářivé podstaty. Jsou dvě úrovně realizace duhového těla, té nejvyšší se říká džalu phowa čhenpo. Když adept dosáhne této úrovně, nemůže ho už zastihnout smrt a úplně se rozplyne do světla.
Slavní mistři, kteří dosáhli této úrovně realizace, byli např. Padmasambhava a Vimalamitra. Druhá úroveň je prosté tělo světla. V tomto případě smrt skutečně přijde, ale zatímco je vědomí ve stavu dokonalé realizace, tělo se reabsorbuje do světla. Když umírají adepti, kteří dosáhli takovéto úrovně, odejdou na týden do ústraní. Po týdnu po nich nezbudou žádné stopy fyzického těla, kromě vlasů a nehtů. I v dnešních časech manifestovalo mnoho mistrů znaky této realizace.