Karmapa - linie

Karmapa je jméno, které obdržel nejlepší Gampopův žák Düsüm Khjenpa དུས་གསུམ་མཁྱེན་པ་ od kašmírského pandity Šákja Šrího. Karmapa znamená “ten, kdo vyjadřuje aktivitu (jednání - karmu) buddhy”, jak předpověděla Samādhirāja sūtra ཏིང་ངེ་འཛིན་གྱི་རྒྱལ་པོའི་མདོ།. V exoterních dějinách tibetského buddhismu je karmapa první vědomě se inkarnující jógin, který vždy před smrtí zanechá pokyny, kde hledat své další vtělení. Od 12. stol. tak existuje nepřerušená linie inkarnací karmapy, která je hlavním držitelem transmisí linie Karma Kagjü. Představitelé linie nosí barevné pokrývky hlavy (HAR) podle své funkce.

Hlavním sídlem všech karmapů je klášter Cchurphu, který založil první karmapa a nachází se v centrálním Tibetu západně od Lhasy. Po čínské okupaci přenesl šestnáctý karmapa své sídlo do Rumteku v Sikkimu. Počátkem sedmdesátých let se rozhodl zřídit místo, které by bylo dostupné široké veřejnosti. Volba padla na Francii a od roku 1976 tuto úlohu plní klášter Dhagpo Kagyu Ling.

Tibetské historické záznamy nazývají karmapu jako Karma Shanagpa. Tento název vznikl díky černé koruně, kterou mohou nad jeho hlavou spatřit osoby s vhledem. Karmapové provádějí už po staletí ceremonii černé koruny, během níž se sjednocují s Avalókitéšvarou a vytvářejí intenzivní energetické pole požehnání. To u přítomných lidí otevírá nejhlubší úrovně vhledu a moudrosti. Černá koruna patří k pokladům linie Karma Kagjü.

První karmapa Düsüm Khjenpa དུས་གསུམ་མཁྱེན་པ་ 1110 ~ 1193

První karmapa Düsüm Khjenpa se narodil roku 1110. Od Gampopy přijal mahámudru a Šest dharem Náropy ནཱ་རོ་ཆོས་དྲུག་. Zemřel roku 1193.

Mysl nemá žádnou formu, barvu nebo konkrétní podstatu. Nenalezneš ji nikde vně ani uvnitř ani uprostřed těla. Nenajdeš ji jako něco konkrétního. I když hledáš ve všech deseti stranách, nevzniká odnikud, netrvá ani nikam nemizí. A přece není neexistující, protože tvá mysl bdí. Není to jedinečnost, neboť se projevuje mnoha způsoby. Není to ani pluralita, protože všechny mají stejnou podstatu. Nikdo nedokáže popsat její povahu. Když však hledáš podobnosti, je bez konce to, co o ní můžeš říci. Je to sám základ veškeré samsáry i nirvány

Druhý karmapa Karma Pakši ཀརྨ་པཀྴི་ 1204 ~ 1283

Druhý karmapa Karma Pakši se narodil roku 1204 do rodiny pocházející z linie krále Thisong Decäna ཁྲི་སྲོང་ལྡེ་བཙན. Zemřel 1283.

Moje linie v době šestnáctého nebo sedmnáctého karmapy zeslábne

~ druhý karmapa Karma Pakši

Třetí karmapa Rangdžung Dordže རང་བྱུང་རྡོ་རྗེ་ 1284 ~ 1339

Třetí karmapa Rangdžung Dordže řečený Rangčungwa se narodil roku 1284 v Dingri Langkoru. O tři roky později si nasadil černý klobouk a prohlásil se za karmapu. Měly uplynout ještě dva roky, než se setkal s Drubtobem Urgjenpou, který v něm poznal reinkarnaci Karma Pakšiho. Dal mu majetek druhého karmapy a předal mu veškeré učení Kagjü. Vzdělávání a výcvik třetího karmapy začaly v jeho sedmi letech, kdy přijal od lamy Kundena Šeraba svěcení a byl formálně intronizován jako karmapa v klášteře Cchurphu. Následujících jedenáct let studoval v Cchurphu učení Kagjü a Ňingma. Třetí karmapa Rangdžung Dordže poté vyhledával mistry tehdejších buddhistických tradic, studoval mimo jiné u Tróphu Kunden Šeraba a Ňenre Gendun Buma. Vstoupil také do intenzivních meditačních ústraní. Díky tomu dosáhl velkého věhlasu a přilákal mnoho žáků. Stavěl kláštery a meditační centra i mosty, čímž prospíval každodennímu i duchovnímu životu svých krajanů. Pro potomky napsal četné texty a komentáře, které zachovaly mnohé z učení v podobě používané dodnes. Přijal také pozvání k výuce čínského císaře, a dvakrát odcestoval z Tibetu do Číny.

THlavní žáci třetího karmapy byli Löpen Güji Gungpa Rinčhen Pel Gjalwa Jungton Dordže Pal, který se měl stát dalším držitelem linie, a první šamarpa Khedrup Dragpa Senge. Jeho žák Khädub Dagpa Senge se stal prvním šamarpou poté, co obdržel od svého učitele červenou korunu a titul šamarpy, což je dodnes druhá nejstarší linie tibetských tulkuů. V raných spisech se někdy šamarpa označuje jednoduše jako "karmapa", přičemž barva klobouků je jediným způsobem, jak je lze rozlišit. Šamarpova linie začala, když Rangdžung Dordže daroval Khedrup Dragpo Sengeovi Červenou korunu, která byla přesnou kopií Černé koruny, kterou nosili karmapové. Obě koruny symbolizují vztah mezi karmapou a šamarpou a neoznačují samostatné linie. Proto byly tyto linie známy jako "Černý karmapův klobouk a Červený karmapův klobouk".

Longčhenpa ཀློང་ཆེན་པ་ a karmapa Rangdžung Dordže měli obzvlášť blízký vztah, protože oba považovali Rigdzina Kumarádžu རིག་འཛིན་ཀུ་མཱ་རཱ་ཛ་ za jednoho ze svých kořenových učitelů a studovali spolu. Třetí karmapa zavedl slovník dzogčhenu do tradice mahámudry, stejně jako mnoho prvků ze dzogčhenu semde a z praxí tregčhö, a tyto dvě tradice sblížil. Říká se, že během jednoho ústraní ve svých dvaceti letech měl při východu slunce vizi Vimalamitry བི་མ་ལ་མི་ཏྲ། a poté Padmasambhavy པདྨ་འབྱུང་གནས་, kteří se mu rozplynuli v místě mezi obočím. V tu chvíli si uvědomil učení dzogčhenových tanter a přijal jejich transmisi. Napsal mnoho svazků učení o dzogčhenu a založil linii Karma Ňingthik.

Třetí karmapa byl rovněž proslulým básníkem. Jeho krátká modlitba Definitivní význam Velké pečeti se proslavila daleko za hranicemi školy Kagjü. Zemřel v Číně v roce 1339 za svého druhého pobytu u mongolského chána. Říká se, že v noci, kdy zemřel, se jeho tvář objevila jasně viditelná na Měsíci.

Čtvrtý karmapa Rolpä Dordže རོལ་པའི་རྡོ་རྗེ་ 1340 ~ 1383

Čtvrtý karmapa Rolpä Dordže, Čhökji Dagpa རོལ་པའི་རྡོ་རྗེ་ se narodil roku 1340 v provincii Kongpo ve středním Tibetu. Poté, co třetí karmapa zanechal svému žákovi Löpen Güji Gungpa Ričchen Pelovi jasné instrukce, jaká znamení hledat, bylo dítě objeveno a jeho výcvik zahájen, neproběhl tedy obvyklý proces rozpoznávání. V šesti letech čtvrtý karmapa Rolpä Dordže složil sliby útočiště a laická přikázání u Tokdena Gjalwy. Bylo mu dvanáct let, když se na cestě do středního Tibetu setkal s držitelem linie Gjalwou Jungtonem Dordže Palem, který ho požádal, aby mu řekl, co si pamatuje ze svých předchozích životů. Karmapa Rolpä Dordže odpověděl, že si nedokáže zcela jasně vybavit svůj život jako Düsüm Khjenpa, ale že si pamatuje něco málo ze svého života jako Rangdžung Dordže a že si dokonale vybavuje svůj život jako Karma Pakši. Když Jungton Dordže Pal slyšel chlapcovo vyprávění, přesvědčil se o jeho pravosti. Předal mu celou škálu učení nauk Kagjü a Ňingma. V osmnácti letech ho opat Dondrup Pal Rinpočhe vysvětil na mnicha.

Jakmile Rolpä Dordže dokončil vzdělání, předané jeho bývalým žákem, cestoval hojně po Tibetu a Číně a učil. Stejně jako jeho předchůdce byl pozván mongolským císařem Toghonem Temurem ke dvoru v Pekingu a tuto cestu Rolpä Dordže využil k tomu, aby učil, psal texty, šířil nauky nenásilí, obnovoval mír a budoval kláštery. Po třech letech strávených v Číně se vrátil do Tibetu a opět neúnavně pracoval ve prospěch ostatních. Ať už byl na cestách, nebo pobýval v klášteře, dodržoval karmapa Rolpä Dordže přísný režim: Od probuzení až do devíti hodin ráno prováděl duchovní praxi. Od té doby až do poledne dával pokyny v oblasti Dharmy. V poledne dělal poklony a meditace v chůzi. Celé odpoledne praktikoval meditaci Čenreziga a večer studoval nebo skládal texty. Noci trávil praxí snové jógy. Co se týče stravy, byl vegetarián a bezmasé jídlo zavedl jako základní stravu svého tábora. Mezi jeho hlavní žáky patřili Drikung Čhökji Dragpa, Lopzang Dragpa Tsongkhapa a druhý šamarpa Kačo Wangpo, který se stal dalším držitelem linie. Zemřel roku 1383.

Pátý karmapa Dešin Šegpa དེ་བཞིན་གཤེགས་པ་ 1384 ~ 1415

Pátý karmapa Dešin Šegpa se narodil roku 1384 v oblasti Ňang Dam v jižním Tibetu. Löpen Güji Gungpa Rinčhen Pel, žák třetího karmapy, který rozpoznal také inkarnaci čtvrtého karmapy, toto dítě našel a v pravý čas mu potřetí sloužil. Inkarnaci potvrdil druhý šamarpa. Pátý karmapa Dešin Šegpa byl přivezen do Tsawa Phu v Kongpo, kde žilo značné množství žáků čtvrtého karmapy. Šamar Kačó Wangpo okamžitě rozpoznal, že dítě je inkarnací Rolpä Dordžeho, a daroval mu černou korunu a další věci čtvrtého karmapy. Dále předal karmapovi celý cyklus učení linie Kagjü.

Později karmapa vyučoval po celém Tibetu, Mongolsku a Číně. Mingský dvůr podle zvyku dodržovaného za dřívějšího mongolského režimu poslal do Tibetu pro duchovního učitele, načež se roku 1407 pátý karmapa Dešin Šegpa odebral do Číny:

Dorazili jsme k okraji Nankingu, hlavního města Mingů. Vítali nás hodnostáři a šlechtici na koních a karmapu vysadili na slona. U mankingksé městské brány přivítal karmapu osobně sám čínský císař. Došlo na předávání darů. Karmapa věnoval císaři zlatý model dharmačakry a khatag, na oplátku obdržel od císaře obřadní ulitu a khatag. Císař se poté vrátil do svého paláce, zatímco karmapu vyprovodili do císařské rezidence pro hosty. Následujícího dne jsme obdrželi týž císařský doprovod a byli jsme odvedeni do paláce, kde nás čekala udience u císaře. Čínští mniši a úřední hodnostáři pálili kadidlo, duli do ulit a cestou rozhazovali květy. Zhruba tři tisíce nejvyšších palácových úředníků oděných v nádherná roucha a stojících v uctivém mlčení, lemovalo naši cestu od brány ke třem palácovým vchodům.

Během patnáctidenního vyučování a zasvěcování císaře se objevila řada neobvyklých znamení a zázraků, které císař později nechal namalovat na velké hedvábné role a popsat v pěti jazycích. Císař prý dokonce spatřil původní černou korunu, o níž se říká, že ji vždy mají nad hlavou karmapové a kterou prvnímu karmapovi nabídly dákiní. Požádal karmapu Dešin Šegpu o svolení zhotovit duplikát této koruny, který mu chtěl darovat, aby všichni mohli být svědky tohoto klobouku. Karmapa souhlasil a požehnal tento klobouk, který byl zdoben drahokamy a zlatem.

Od té doby se obřad černé vadžrové koruny stal nedílnou součástí činnosti karmapů. Po návratu do Tibetu po několika letech pátý karmapa Dešin Šegpa vybudoval mnoho svatyní a stúp a pokračoval v učení a předávání zmocnění. Vyhledal další reinkarnaci šamarpy, Čopala Ješeho, zařídil jeho vysvěcení a předal mu nauky Kagjü. Dalším nositelem linie byl jeho žák Ratnabhadra, Rinčhen Zangpo. Zemřel roku 1415.

Šestý karmapa Thongwä Döndän མཐོང་བ་དོན་ལྡན་ 1416 ~ 1453

Šestý karmapa Thongwä Döndän, Čhökji Wangčhug མཐོང་བ་དོན་ལྡན་ se narodil roku 1416 v Ngomto Šákjamu poblíž Karma Gonu ve východním Tibetu a jeho narození bylo poznamenáno mnoha příznivými znameními. O měsíc později, když ho matka nesla na žebrání, velmi se rozrušil, když se jejich cesta zkřížila s cestou lamy Ngömpy Čadrela (1370), žáka pátého karmapy. Když se lama Ngömpa Čadrel zeptal, kdo je, dítě se usmálo a odpovědělo:

Jsem nezrozený, svobodný od všech jmen, míst a jsem slávou všeho živého. Mnohé přivedu k osvobození.

~ šestý karmapa Thongwä Döndän

Ngömpa Čadrel se o dítě staral sedm měsíců, než ho odvezl do Karma Gonu, jednoho ze tří hlavních karmapových klášterů v Tibetu. Tongwä Döndän, jakkoli byl mladý, začal brzy učit. Ve třech letech se setkal s Ratnabhadrou a přijal kompletní předání nauk linie Kagjü. V šesti letech zkomponoval několik tantrických rituálů.

V tomto období přišel do Karma Gonu také třetí šamarpa, Čopal Ješe. Ten ho uznal za šestého karmapu, uvedl ho na trůn a předal mu další učení. Šestému karmapovi bylo devět let, když ho v klášteře Wolkar Taši Tang vysvětil Khenčen Sonam Zangpo. Od velkého světce Ratnabhadry, který byl inkarnací Rečhungpy, začal také dostávat pokyny k textům a praxím dharmy. Šestý karmapa se silně soustředil na rozvoj důsledného kamčhangského liturgického systému, který by doplnil meditační tradici školy Kagjü, a sepsal mnoho kamčhangských rituálů sádhan. Vyvinul také nový styl recitace a zpěvu.

Ve Lhase přijal šestý karmapa Thongwä Döndän velké množství učení od sakjapského opata Rongtonpy, který prohlásil, že má za žáka buddhu. Šestý karmapa Thongwä Döndän strávil život učením a budováním klášterů a svatyní po celém Tibetu. Nechal také vydat Kandžur a Tendžur, které zaplatil z mnoha darů, jež obdržel na svých cestách. Po celou tuto dobu pokračoval v přijímání učení prostřednictvím vizí Nágardžuny, Milarepy a Padmasambhavy. Bengar Džampal Zangpo a první Gjaltsap Paldžor Döndrup byli jeho hlavními žáky a stali se nositeli jeho linie. Též se později stali hlavními učiteli sedmého karmapy, jímž byl Čhödag Gjamccho. Šestý karmapa zemřel roku 1453.

Sedmý karmapa Čhödag Gjamccho ཆོས་གྲགས་རྒྱ་མཚོ་ 1454 ~ 1506

Sedmý karmapa Čhödag Gjamccho ཆོས་གྲགས་རྒྱ་མཚོ་ pocházel z Kjilhy v severním Tibetu, kde se narodil 2. února 1454. Jako malé dítě byl uznán za inkarnaci duchovního učitele. Jednoho dne spontánně vyslovil semenné slabiky Ah a Hung a prohlásil: "Na světě není nic než prázdnota. Lidé si mohou myslet, že existuje podstatnost, ale jsou na omylu. Pro mě neexistuje ani zrození ani smrt." První Gjaltsap Rinpočhe, Paldžor Döndrup (1424 ~ 1486) uznal nemluvně za novou inkarnaci karmapy a uvedl ho na trůn. Ve čtyřech letech mu předal Čhödag Gjamccho a první Gjaltsap Rinpočhe, Paldžor Döndrup řadu zmocnění a v osmi letech, v Karma Gonu, mu Bengar Džampal Zangpo a Gošir Paldžor Dondrup předali nauky linie Kagjü. Poté odcestoval do jižního Tibetu a odtud se pomalu přesouval do Khamu, kde ho čekalo intenzivní období studia.

V sedmnácti letech, kdy byl navzdory svému nízkému věku vysoce uznáván jako dokonalý učenec, započal sedmileté období meditace, aby dokončil své vzdělání. Odcestoval zpět do jižního Tibetu, a protože se jeho věhlas rozšířil až do Indie a Číny, přijelo za sedmým karmapou několik významných indických učenců. Dostal též pozvání od čínského císaře, aby ho navštívil, ale karmapa to v té době nemohl udělat. Pokračoval v cestě do Lhasy, byl přivítán mnichy z gelugpovských klášterů Drepung a Ganden a učil mnoho mnichů v Rinpungu včetně Šakja Čogdena. Sedmý karmapa dále vyučoval a uděloval svěcení po celém Tibetu a napsal mnoho textů a komentářů, sestavil také sbírku indických děl o mahámudře. Kamkoli se vydal, putovalo s ním ve stanech několik tisíc studentů, kteří následovali cestu studia a meditace. Takto se setkal se čtvrtým šamarpou, kterému předal učení linie. Jeho žákem byl i Denma Drubčhen Taši Paldžor, který se stal dalším nositelem linie. Sedmý karmapa zemřel 8. února 1506.

Osmý karmapa Mikjö Dordže མི་བསྐྱོད་རྡོ་རྗེ་ 1507 ~ 1554

Osmý karmapa Mikjö Dordže, Čhödag Pälzang མི་བསྐྱོད་རྡོ་རྗེ་ se narodil 7. prosince 1507. Jeho otec vyhledal třetího Situa, Taši Namgjala, aby ho požádal o radu ohledně svého pozoruhodného syna. Bylo mu řečeno, že dítě je pravděpodobně reinkarnací karmapy, a dostal pokyn, aby o něj pečoval a vychovával ho s ohledem na tuto skutečnost. Téměř současně dorazila rodina z Amda s tvrzením, že jejich syn je karmapa. Taši Namgjal Gjaltsap Rinpočhe (1487 ~ 1515) byl požádán, aby tvrzení o tomto druhém dítěti prošetřil. Mezitím bylo první dítě odvezeno do Lho Ronga v provincii Riwo Čhe, kde se shromáždila řada žáků předchozího karmapy. Ti byli přesvědčeni, že se jedná o reinkarnaci jejich učitele. A tak začalo náročné období, kdy obě frakce vytrvale podporovaly svého konkrétního kandidáta. Nakonec Gjaltsap zařídil, aby se obě děti setkaly a byly vyzkoušeny. Podle tradice mělo každé z nich vybrat z náhodně shromážděných předmětů majetek předchozího karmapy. Osmý karmapa Mikjö Dordže dokázal vybrat správné předměty - jeho soupeř nikoli. Karmapou byl tedy prohlášen Mikjö Dordže, který vzápětí oznámil, že jeho soupeř z Amda je ve skutečnosti reinkarnací Zurmang Čungtsanga z kláštera Zurmang na východě Tibetu.

Vzdělávání osmého karmapy Mikjö Dordžeho začalo, když mu bylo osm let. Od Taši Paldžoora získal celou škálu nauk linie Kagjü a svá studia završil u řady vynikajících mistrů. Mezi jeho učitele patřil Karma Thinlepa, u něhož pobyl celkem tři roky a studoval traktáty Maitréji, Dignaga a Dharmakirtiho, stejně jako hlavní texty Nágardžuny a Candrakirtiho a tantry, jako je např. Hévadžra tantra a další indická díla o mahájánovém a vadžrajánovém buddhismu. Po ukončení intelektuálních studií se Mikjö Dordže věnoval více meditaci. Pokračoval v psaní velkého množství zásadních pojednání a důležitých textů o mahámudře a založil několik klášterních kolejí. Na počest svého učitele Sangje Ňennpy Tasš Paldžora sestavil duchovní praxi zvanou Guru jóga ve čtyřech sezeních (tib. thun ši lame naldžor). Pustil se také do básnictví, malířství a sochařství a byl příkladem přísnosti a prostoty. Jako mistr mahámudry žil v uvědomění, že vše, co vzniká, se osvobozuje samo. Za nositele linie si vybral pátého šamarpu, Končog Jenlaga, jehož inkarnaci poznal a jemuž předal nauky linie Kagjü, přičemž prohlásil, že inkarnace karmapy a šamarpy jsou neoddělitelné a patří ke stejnému proudu mysli. Zemřel 19. září 1554 ve věku 47 let.

Devátý karmapa Wangčhug Dordže དབང་ཕྱུག་རྡོ་རྗེ་ 1556 ~ 1603

Devátý karmapa Wangčhug Dordže se narodil 12. srpna 1556 v oblasti Treshod ve východním Tibetu. Říká se, že i on se po narození posadil a prohlásil: "Já jsem karmapa!". Není divu, že to v okolí vyvolalo pozdvižení Když se to doneslo až k uším Kjamo Nangso Čokjong Tašiho, žáka osmého karmapy, jemuž karmapa kdysi řekl, že mu bude v příštím vtělení Čokjong Taši opět sloužit, vydal se za dítětem a odvedl ho do kláštera Kjamo Lhundrub Cche. Nakonec se o tomto zvláštním dítěti doslechli devátý Šamar, Čhòkji Goča (1526 ~ 1583) a čtvrtý Situ Mutruk Chokyi Gocha (1542 ~ 1585), kteří určili, že je to skutečně karmapa.

V šesti letech byl Wangčhug Dordže uveden na trůn devátým Šamarem. Přijal také sliby útočiště a bódhisattvy a zmocnění Amitájuse - buddhy dlouhého života, zásluh a moudrosti Amitájuse, stejně jako mnoho dalších předání a nauk. Šamarpa pokračoval ve výuce mladého karmapy a předával mu textTripitaky a některé nauky Kagjü. Během cesty z Khamu do centrálního Tibetu se mu dostalo komplexního výcviku a kompletního kagjü předávání. Usadil se ve svém hlavním sídle v Cchurphu ve středním Tibetu, kde trávil čas v intenzivním meditačním ústraní a sepsal důležité texty pro praxi mahámudry, které se používají dodnes.

Opravdová ctnost je být neoddělitelný od praxe mahámudry.

~ devátý karmapa Wangčhug Dordže

Při výuce kladl Wangčhug Dordže důraz na texty osmého karmapy Mikjö Dordžeho. Založil klášter Rumtek རུམ་ཐེག་དགོན་པ་ v Sikkimu, na severu Indie v Himálaji. Vybudoval ústraní na msítě, kde meditoval třetí karmapa, odmítl pozvání do Číny, ale přijal pozvání krále do vnějšího Mongolska. Cestoval po Tibetu široko daleko, často rozhodoval v místních sporech a podnikal kroky ke zlepšení životních podmínek lidí; díky tomu byl považován za světského vůdce Tibetu i za velkého náboženského vůdce. Mezi jeho hlavní žáky patřili Taranatha, Situ Čhökji Gjalcän, Pawo Tsuglag Gjatšo a šestá reinkarnace Šamara, Čhökji Wangčuk, kterého karmapa Wangčhug Dordže uznal a ustanovil za nositele své linie. Devátý karmapa zemřel 10. března 1603.

Desátý karmapa Čhöjing Dordže ཆོས་དབྱིངས་རྡོ་རྗེ་ 1604 ~ 1674

Desátý karmapa Čhöjing Dordže se narodil 26. dubna 1604 v Khjatri Tangu v provincii Golok na dalekém severovýchodě Tibetu. Byl identifikován a ve věku osmi let ho oficiálně uvedl na trůn šestý šamarpa Mipham Čhökji Wangčhug (1584 ~ 1630), který mu také předal kompletní nauky linie Kagjü.

V Cchurphu mu Pawo Tsuglag Gjatšo předal laické svěcení, zmocnění, transmise textů a instrukce Karma Pakšiho, Rangdžung Dordžeho a Chodraga Gjatšoa. V jedenadvaceti letech byl vysvěcen na mnicha a vstoupil do intenzivní meditace. Později Čhöjing Dordže vykonal pouť do kláštera Samjä, kde mu Šamar Rinpočhe předal sliby bódhisattvy. Karmapa cestoval po Tibetu, učil a podporoval blaho lidu, dokud se neobjevily politické potíže.

Pátý dalajlama Ngawang Lozang Gjamccho ངག་དབང་བློ་བཟང་རྒྱ་མཚོ་ se stal oficiálním vládcem Tibetu a tuto roli nadále plnily jeho další inkarnace. Uzavřel smlouvu s mongolským vládcem Gošir Chánem a následné sektářské pronásledování vážně oslabilo učení Kagjü v Tibetu a dostalo karmapu do natolik obtížné pozice, že byl nucen opustit zemi. Na své cestě přes Nepál a Barmu do čínského Jün-nanu zakládal desátý karmapa Čhöjing Dordže podél své cesty kláštery. Než se mohl vrátit do vlasti, uplynulo dvacet let. Identifikoval sedmého Šamarpu, Ješe Ňingpa, a ohledně předávání nauk Kagjü si ho vybral za držitele linie. Desátý karmapa zemřel 13. prosince 1674.

Jedenáctý karmapa Ješe Dordže ཡེ་ཤེས་རྡོ་རྗེ་ 1676 ~ 1702

Jedenáctý karmapa se narodil roku 1676 a byl žákem ňingmapovského tertöna Jonge Mingjur Dordžeho ཡོངས་དགེ་མི་འགྱུར་རྡོ་རྗེ་. Jedenáctý karmapa v dopise Situ, zlatý drak, zrozený v A-Lo předpověděl místo, kde se narodí osmý Situ, Pančhen Čhokji Džungne (1700 ~ 1774) a když byly Situovi dva roky, setkal se s ním. Jedenáctý karmapa zemřel roku 1702.

Dvanáctý karmapa Čhangčhub Dordže བྱང་ཆུབ་རྡོ་རྗེ་ 1703 ~ 1732

Dvanáctý karmapa Čhangčhub Dordže བྱང་ཆུབ་རྡོ་རྗེ་ se narodil roku 1703 v Kjilé Caktoru v provincii Derge ve východním Tibetu. Šamarpa se o tomto pozoruhodném dítěti doslechl a vyslal skupinu, aby chlapce otestovala. Dal mu jméno Čhangčhub Dordže. Během jeho raných let ho vyučovalo několik známých meditačních mistrů a učenců, včetně Situ Pančhen Čhökji Džungnea (1700 ~ 1774), Tsuglaka Tenpaje Ňingdžeho a Ňenpy Tulkua.

V sedmi letech přišel do Karma Gonu, jednoho z hlavních karmapových klášterů. Poté se vydal do Cchurphu. V Cchurphu ho navštívil Kathog Tsewang Norbu, proslulý meditační mistr linie Ňingma, který mu předal některé ňingmapovské nauky. Čhangčhub Dordže mu na oplátku předal učení o Šesti dharmách Náropy.

Karmapa se vydal na pouť do Nepálu, Sikkimu, Bhútánu a Indie v doprovodu Šamara Rinpočheho, Situ Rinpočheho a Gjaltsapa Rinpočheho. Během návratu do Cchurphu, kdy skupina navštívila horu Kailas, obdržel pozvání do Číny. Po návratu do Cchurphu se karmapa Čhangčhub Dordže odebral do ústraní, poté navštívil Lhasu a cestoval po jižním Tibetu, kde předával učení mnoha lidem.

Před odjezdem do Číny svěřil Situ Čhökji Džungnemu opatrovnictví školy Karma Kagjü a požádal ho, aby dokončil všechny texty, které karmapa a šamarpa začali psát. Poté se karmapa a šamarpa vydali na cestu do Číny. Během cesty karmapa předával učení a zmocnění, zejména Vadžrapaniho. Cestou se karmapa nakazil neštovicemi a zemřel 17. prosince 1732. O den později zemřel na stejnou nemoc i šamarpa.

Třináctý karmapa Düdül Dordže བདུད་འདུལ་རྡོ་རྗེ་ 1733 ~ 1797

Třináctý karmapa Düdül Dordže, Dücchog Dülpa Dordže བདུད་འདུལ་རྡོ་རྗེ་ se narodil 22. září 1733 v Čawa Drongsaru v jižním Tibetu a byl za karmapu uznán Kathogem Tsewang Norbuem a osmým Situem, Pančhen Čhökji Džungneem (1700 ~ 1774). V pěti letech byl přivezen do Cchurphu. V rámci vyhrocení tehdejší sektářské politiky zavedl vládce Tibetu, sedmý dalajlama Kalzang Gjamccho སྐལ་བཟང་རྒྱ་མཚོ་ (1708 ~ 1757), se svým premiérem Sonamem Topgjalem pravidlo, že všichni vládní úředníci musí náležet ke škole Gelug. V důsledku toho byl vyžadován dalajlamův souhlas s novou inkarnací karmapy. Nakonec však byl na trůn uveden třináctý karmapa Düdül Dordže a devátý šamarpa Gewa Džungne. Ve čtrnácti letech byl třináctý karmapa Düdül Dordže v Cchurphu vysvěcen osmým Situem na novice a přijal od něj a šestého kjabgöna drkčhena, Kagjü Trinle Šingty, kompletní nauky linie Kagjü.

Učení linie Ňingma obdržel od Rigdzina Cchewanga Norbua. O karmapovi Düdül Dordžem se říká, že v sobě spojoval dva životní styly učence a jogína "bláznivé moudrosti" a ztělesňoval soucitnou spontaneitu probuzené energie. Jeho láska ke zvířatům se stala legendární. Každý den trávil spoustu času se zvířaty, která se k němu hrnula, stejně jako se svými lidskými studenty. Ve Lhase zabránil rozvodnění řeky Tsangpo tím, že vzýval požehnání Avalokitéšvary.

Šamarpa žil jen osm let, což vyvolalo další spor. Následně karmapa Düdül Dordže a osmý Situ, opět za pomoci Khatog Rigdzina Cchwanga Norbua, uznali za šamarpovu reinkarnaci mladšího bratra čtvrtého pančhenlamy Paldena Ješeho. Sedmý Gjaltsap Rinpočhe (1699-1765) však již se souhlasem mnichů šamarpovy rodiny v klášteře Jangpačen, jeho hlavním sídle v Tibetu, dosadil za reinkarnaci syna z bohaté rodiny Ger Namsseling. Spor se nakonec dostal až k soudu, kde bylo rozhodnuto, že karmapa skutečně nalezl pravé vtělení, šamarpu Mihpam Čodrub Gjamccoa, který se stal hlavním žákem třináctého karmapy i osmého Situ a dalším držitelem linie. Zemřel 24. září 1797.

Čtrnáctý karmapa Thegčhog Dordže ཐེག་མཆོག་རྡོ་རྗེ་ 1798 ~ 1868

Čtrnáctý karmapa Thegčhog Dordže ཐེག་མཆོག་རྡོ་རྗེ་ se narodil 27. ledna 1798 ve vesnici Danang v oblasti Do Kham ve východním Tibetu. Identifikoval ho Drukčhen Künzig Čhökji Nangwa, držitel dopisu třináctého karmapy, v němž karmapa uvádí podrobnosti o své nadcházející inkarnaci. Devátý Situ Pema Ňinče Wangpo oficiálně uznal Thegčhog Dordžeho za nového karmapu a vysvětil ho na novice. Několik následujících let v Ogmin Lingu karmapa studoval učení tradic Kagjü a Ňingma. Po uvedení na trůn a obdržení Černé koruny odešel čtrnáctý karmapa Thegčhog Dordže do Cchurphu, kde pokračoval ve studiu. V devatenácti letech ho devátý Situ vysvětil na mnicha Situ Pemou Ňinče Wangpo a Drukčhenem Kunzigem Čhökji Nangvou, kteří čtrnáctému karmapovi předával kagjüpovské nauky.

Čtrnáctý karmapa Thegčhog Dordže byl vynikajícím učencem a lingvistou. Mnoho času věnoval poezii a byl zdatný v rétorice a poetice. Byl také zkušený v různých uměleckých řemeslech, včetně sochařství a kovotepectví.

Za jeho života došlo v Tibetu k velké buddhistické renesanci, a to především díky hnutí Rime, které vzniklo v Khamu a za nímž stáli Džamjang Khjence Wangpo འཇམ་དབྱངས་མཁྱེན་བརྩེའི་དབང་པོ་. Džamgön Kongtrul Lodro Thaje འཇམ་མགོན་ཀོང་སྤྲུལ་བློ་གྲོས་མཐའ་ཡས། či tertön Orgjen Čhokgjur Lingpa (1829 ~ 1870). Čtrnáctý karmapa Thegčhog Dordže se hnutí aktivně účastnil. V průběhu tohoto vývoje se později octl v situaci, kdy mohl od jednoho ze svých blízkých žáků, Džamgön Kongtrul Lodro Thaje, přijmout vzácné učení Tercho, které předal čtrnáctému karmapovi. Čtrnáctý karmapa Thegčhog Dordže byl proslulý svou osobní přísností, ale také tím, že byl ztělesněním soucitu. Thegčhog Dordže vyučoval v Tibetu a Khamu. Identifikoval a uvedl na trůn desátého Situpu, Pemu Kunzanga. Linii předal Džamgön Kongtrul Lodro Thajemu, který se stal jejím dalším nositelem. Zemřel 19. března 1868 ve věku 70 let.

Patnáctý karmapa Khakhjab Dordže མཁའ་ཁྱབ་རྡོ་རྗེ་ 1871 ~ 1922

Patnáctý karmapa Khakhjab Dordže མཁའ་ཁྱབ་རྡོ་རྗེ་ se narodil 24. září 1871 ve vesnici Šelkor v provincii Tsang ve středním Tibetu. V šesti letech byl uznán za reinkarnaci karmapy a devátý kjabgön Drukčhen ho uvedl na trůn. Khakhjab Dordže studoval u opata kláštera Palpung Khenčhen Tašiho Özera a chodil do kláštera Palpung za Džamgön Kongtrul Lodro Thajem. Od něj obdržel celé učení linie Kagjü, včetně pokynů Pěti pokladů, které Kongtrul shromáždil ve více než sto svazcích, představujících náboženské myšlení a praxi z pohledu Rime. Kongtrul Rinpočhe také předal patnáctému karmapovi slib bódhisattvy. Khakhjab Dordže se také vydal za Džamjang Khjence Rinpočhem do Dzongsaru, aby od něj přijal učení a předání. Dále vyučoval a uděloval požehnání po celém Tibetu a zachoval mnoho vzácných textů tím, že je nechal přetisknout.

Na rozdíl od předchozích karmapů se Khakhjab Dordže oženil a zplodil tři syny, z nichž dva uznal za druhého Džamgöna Kongtrula a dvanáctého šamarpu, Džamjanga Rinpočheho. Mezi jeho nejbližší žáky patřili Situ Pema Wangčuk Gjalpo, kterého patnáctý karmapa uznal za reinkarnaci Situpy, Džamgön Palden Khjentse Özer a Beru Khjentse Lodro Mize Džampe'i Gočha. Zemřel 22. května 1922 ve věku 50 let.

Šestnáctý karmapa Rangdžung Rigpä Dordže རང་བྱུང་རིག་པའི་རྡོ་རྗེ་ 1924 ~ 1981

Po smrti patnáctého karmapy jedenáctý Situ a správa kláštera Cchurphu pátrali po jeho novém vtělení, zatímco tibetská vláda ve Lhase si nárokovala pravomoc schvalovat výběr hlavních inkarnací. Tibetská vláda oznámila, že šestnáctým karmapou byl uznán syn ministra vlády jménem Lungšar Dordže Tsegjäl (1881-1940), muže, který údajně toužil po kontrole nad oblastmi Tibetu ovládanými Karma Kagjü. Třináctý dalajlama Thubtän Gjamccho ཐུབ་བསྟན་རྒྱ་མཚོ་ vydal prohlášení potvrzující uznání. Správa Cchurphu se proti vládnímu prohlášení odvolala, ale vláda to odmítla. Jednání pokračovala téměř rok, dokud Lungšharův syn nespadl ze střechy a nezemřel. Správa Cchurphu znovu předložila jméno kandidáta, ale protože to bylo jediné jméno, o které se tehdy vedly spory, vláda se jím opět odmítla zabývat a nechtěla nechat správu kláštera, aby určil identitu. Beru Khjentse Rinpočhe, Karma Džamjang Khjentse ÖÖer ཀརྨ་འཇམ་དབྱངས་མཁྱེན་བརྩེའི་འོད་ཟེར (1896-1945), inkarnace řeči Džamjang Khjence Wangpa འཇམ་དབྱངས་མཁྱེན་བརྩེའི་དབང་པོ་ se sídlem v klášteře Palpung དཔལ་སྤུངས། obešel obstrukce vlády tím, že dvakrát předložil stejné dítě: jednou jako syna svého otce a podruhé jako syna své matky. Vláda sdělila, že správným kandidátem je syn jeho matky. Ministr financí Lungšar Dordže Tsegjäl byl po smrti třináctého dalajlamy obviněn z pokusu o státní převrat a skončil ve vězení, kde mu vypíchli oči.

Nakonec byl nalezen šestnáctý karmapa Rangdžung Rigpä Dordže རང་བྱུང་རིག་པའི་རྡོ་རྗེ་ narozený 14. srpna 1924. Šestnáctý karmapa projevoval intuitivní moudrost, radost a milující laskavost, jeho soucitná činnost pro druhé přesahovala slova i pojmy. Byl uznávaným učitelem v celém Himálaji, včetně královských rodin v Sikkimu a Bhútánu. Vzkřísil linii šamarpů, po karmapech druhou nejstarší reinkarnační linii v tibetském buddhismu. Po celou dobu 170 let trvajícího zákazu předchozí karmapové v tichosti uznávali následující šamarpy a vzdělávali je jako nositele duchovní linie. Šestnáctý karmapa provedl své žáky a celou linii nejtraumatičtějším otřesem, kterému tibetský buddhismus čelil od dob prvního karmapy.Nejenže postavil linii Karma Kagjü na pevnou a stabilní půdu v exilu, ale také dále šířil Buddhovo učení na úrodné půdě, kterou nalezl v Evropě a Americe. Když karmapa opustil svůj domov v Tibetu, dokázal s přizpůsobivostí typickou pro linii zasít semínka Dharmy, která pak bohatě vzkvétala ve zcela odlišném klimatu západních myslí. Šestnáctý karmapa zemřel 5. listopadu 1981 ve věku 57 let.

Sedmnáctý karmapa je předmětem sporu - jsou dva kandidáti na titul karmapa

Delší dobu trvající rozkol uvnitř řádu vyústil ve skutečnost, že ještě nedávno proti sobě stáli dva kandidáti na titul karmapa:

• sedmnáctý karmapa Thinlä Thaje Dordže ཕྲིན་ལས་མཐའ་ཡས་རྡོ་རྗེ་ * 6. května 1983
• sedmnáctý karmapa Örgjän Thinlä Dordže ཨོ་རྒྱན་འཕྲིན་ལས་རྡོ་རྗེ་ * 26. června 1985

kdy každá skupina z rozštěpené linie uznávala svého karmapu za jediného právoplatného. Roku 2006 určili správci karmapova charitativního fondu Thinlä Thaje Dordžeho za právoplatného nástupce. Sedmnáctého karmapu měli nalézt Künzig Šamar Rinpočhe, Tai Situ Rinpočhe, Džamgön Kongtrul Rinpočhe a Gjalcchab Rinpočhe – výbor regentů ustavený zesnulým generálním sekretářem minulého karmapy. Bohužel Džamgön Kongtrul nečekaně zahynul a Künzig Šamar se názorově rozešel s Tai Situem, který jako sedmnáctého karmapu vybral Örgjän Thinlä Dordžeho. Jeho volbu navíc potvrdil dalajlama, přestože dalajlama nikdy žádného karmapu nepotvrzoval - patří totiž do jiné školy, a nemá proto s touto věcí nic společného. Od té doby se Tai Situ a Künzig Šamar navzájem obviňují se zrady a Šamar musel čelit nepodloženým obviněním, jak se zmiňuje v dopise Robertu A. F. Thurmanovi.

Tyto problémy předpověděl už druhý karmapa Karma Pakši ཀརྨ་པཀྴི་ ve svém díle Dugpa Ccharčöd, ve kterém popisuje celkem dvacet jedna budoucích karmapů, a uvádí zde „moje linie v době šestnáctého nebo sedmnáctého karmapy zeslábne.“ V historii tibetského buddhismu to není poprvé, co taková situace nastala - škola Ňingma čelila soupeřícím reinkarnacím v roce 1992, ve stejném roce, kdy Tai Situ Rinpočhe jmenoval Örgjäna Thinläho Dordžeho. Dalajlama podporoval v té době jednoho kandidáta jako reinkarnaci Düdžoma Rinpočheho, nejvyššího lamy školy Ňingma. Na druhé straně, Čatral Rinpočhe uznal jiného kandidáta. Všichni žáci Ňingmy se postavili za volbu své vlastní školy a dalajlamova kandidáta ignorovali.

Kniha k výročí založení linie Karmapů

U příležitosti 900. výročí založení linie karmapů vyšel knižně krásný svazek textů a fotografií. Tištěná verze je rozebraná, ale třetí, opravené a rozšířené vydání knihy Karmapa: 900 let je nyní k dispozici zdarma jako e-book.