hora Kailas

Pro buddhisty je nejposvátnější asijská hora Gang Rinpočhe གངས་རིན་པོ་་ na západě známá spíše jako hora Kailas, mýtickým středem světa. Na úpatí hory Kailas strávilo mnoho asketů a mystiků dlouhé roky v meditacích a stopy jejich přítomnosti učinily celé místo ještě posvátnějším. Hora Kailas se tyčí do výšky 6 714 metrů, leží v Transhimalájích v západním Tibetu na západ od Lhasy. Je posvátná pro hinduismus, buddhismus, džinismus i bönismus. Na vyvýšenině na začátku západního údolí Darlung stojí stúpa Kangňi, jíž jako bránou vchází poutník do magické krajiny hory. Podle legendy projití touto branou smývá hříchy současného života. Nedaleko stúpy se k nebi tyčí Darphočhe, ověšená girlandami modlitebních praporků, u níž se každý rok koná slavnost Saga Dawa. Na jižním úpatí Kailasu jsou posvátná jezera Manasarovar a Rakas. V okolí Kailasu pramení řeky Sengge-khabab, Langčhen-khabab, Mačha-khabab a Tačhog-khabab.

Poblíž Darphočhe je rozlehlá skalní Terasa mandaly, na níž Buddha podle legendy učil 500 arhatů. Na plošině skalní terasy najdeme také Pohřebiště 84 mahásiddhů. Poutníci tu uctívají otisk Buddhovy nohy v kameni a zanechávají zde část svého oděvu, čajovou misku, ustřižené vlasy či nehty, aby zvýšili svoje šance na lepší zrození. Vysoko na protilehlém úbočí je k drolícím se skalám přilepen klášter Ňanri, kterému se říká Čhöku podle bílé mramorové sošky pocházející z Indie umístěné v místní kapli. Klášter je obklopen řadou jeskyní, z nichž k nejvýznamnějším patří Jeskyně tajné mantry buddhistické doktríny ve které Padmasambhava uložil jednu termu.

poutní okruh kolem hory Kailas

Horu Kailas obepíná poutní okruh o délce 52 kilometrů. Podle některých pramenů poutní okruh kolem hory Kailas zavedl Kagjü láma Göcchangpa Gönpo Dordže, podle jiných Congkhanpou. Cesta kolem Kailasu trvá tři nebo čtyři dny, i když někteří Tibeťané jsou schopni jí projít za jediný den.

Poutník stoupá západním údolím a stáčí se k severu, kde je v údolí Lhalung klášter Diraphug. Cesta za klášterem Diraphug dál stoupá do nadmořské výšky nad 5 000 metrů. Poutník se tady symbolicky loučí se životem, když přichází ke druhému pohřebišti Silwacchal považovanému za protějšek proslulého pohřebiště v indické Bódhgaji. Tady poutník prostřednictvím meditačních technik zakouší symbolickou smrt a ocitá se v přítomnosti Jamy. Vstupuje zde do fyzicky nejnáročnějšího úseku své pouti - prochází bardem, jak ho popisuje Bardo thödol - Tibetská kniha mrtvých, aby se znovuzrodil překonáním průsmyku Dolma-la ve výšce 5 670 metrů, zasvěceného Táře. Očištěný znovuzrozením sestupuje pak poutník dlouze do východního údolí Dzonglung, kde leží klášter Dzutul Phug. Zde se v 11. století odehrálo jedno z dějství symbolického zápasu mezi bönistou Naro Bönčhungem a Milaräpou o to, kdo získá nárok na posvátnou horu a poutní okruh pro své náboženství.

Naro Bönčhung, kterému pomáhala jeho sestra, nasedl na svůj rituální buben a vydal se na cestu ihned za rozbřesku. Milaräpa, doprovázen znepokojenými pohledy svých žáků, setrval v meditaci až do východu slunce. V okamžiku, kdy slunce vystoupilo na oblohu, se Milaräpa vznesl na jeho paprscích až na samý vrcholek hory, a zanechal tak bönpa daleko za sebou. Tím získal Kailas pro Buddhu. Překvapený bönpa tehdy přestal bubnovat a upustil svůj buben, který se roztříštil na dva kusy. Stopy po něm je možné vidět dodnes v podobě průrvy na jižní straně hory.

Přestože zvítězil Milaräpa, a Naro Bönčhung dostal jinou, nedaleko ležící horu Bönri, bönisté obcházejí horu dodnes v protisměru a míjejí se tak s buddhisty.