Legendární vládcové a králové Tibetu

Dlouhá vláda královských dynastií, ukončená po Langdarmově གླང་དར་མ། smrti rozbitím jednotné tibetské říše v 9. století představuje rané období tibetských dějin, jež tibeťané považují za hrdinskou dobu čhögjalů - dharmarádžů. O další generaci později došlo k rozdělení moci mezi čtyři následnické linie. Připomínkou slávy dávných časů zůstalo v údolí Čhonggjä ležícího vedle Jarlungu jen devět mohylových královských hrobek.

Namri Songcän

Král Namri Songcän གནམ་རི་སྲོང་བཙན། vládl v letech 601 ~ 629. Namriho vláda byla dobou neustávajících střetů a napětí. Vzal si za ženu šlechtičnu Diza Tökar z klanu Cchepong. Namri Songcän byl zřejmě otráven nespokojenými šlechtici. Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru.

Songcän Gampo

Songcän Gampo སྲོང་བཙན་སྒམ་པོ་ syn Namri Songcäna vládl v letech 629 ~ 710. V této době došlo k prvním oficiálním stykům mezi Čínou a Tibetem. Z Číny a Miňagu převzal texty o počtářství a astrologii, z Indie obdržel texty buddhistické, v Chotanu od Türků získal texty o právních systémech, z Nepálu přebral systémy podnikání a obchodu i způsoby odkrývání přírodních zdrojů. Songcän Gampo sepsal Šest konstitučních kodexů.

S pomocí své nepálské ženy Bhrkutí (Skt. भृकुटी) známé u Tibeťanů jako Balza, postavil Songcän Gampo nejdříve bílý palác na pahorku Marpori ve Lhase. Tím bylo přeneseno sídlo vlády z Jarlungského údolí, odkud dávní králové vládli, na sever od řeky Cangpo, do místa ležícího poblíž soutoku Cangpa s řekou Džiču སྐྱིད་ཆུ། (Kyi, Kyiču). S pomocí své čínské ženy, císařovy vnučky Wen-čcheng 文成公主 známé jako Gjaza, o jejíž ruku se musel utkat s turkickým vládcem i s čínským císařem, nechal Songcän Gampo postavil chrámy zvané jako thadul, jangthadul a rodul a rozmístil je na předem určených místech po celém Tibetu. Jeden chrám Kyichu Lhakhang nazývaný také Jambay Lhakhang བྱམས་པ་ལྷ་ཁང v Bhútánu. Seznal, že se tibetská země podobá tělu ženského démona ležícího na zádech a že je nutné ho připevnit k zemi, aby nepůsobil škody. Proto dal král postavit na ramenou a nohou toho zlovolného ženského ducha chrámy ležící ve čtyřech světových stranách

Severně od Lhasy postavil devítipodlažní zámek Phabongka jako místo vhodné pro meditaci a společně tam s oběma ženami rozjímali. Podle tibetské kroniky Zrcadlo osvětlující královské rodokmeny kde je tomuto králi věnováno celých osm kapitol byly další chrámy zbudovány také v Kačhu, Kančhu a Lingčhu. Songcän Gampo celkem postavil v Číně a v Tibetu 108 chrámů. Ve snaze dosáhnout mírového řešení s královstvím Žangžung se oženil s žangžungskou princeznou Lithigmän a svojí sestru Samärkaru སད་མར་དཀར༎ dal za ženu žangžungskému feudálovi. Kromě dvou žen nepálské a čínské měl Songcän Gampo ještě tři další ženy pocházející z předních tibetských rodů, šlechtičnu z Mińagu, Džethikar z klanu Rujong a Mongzu, se kterou měl syna Gungsona. Když bylo Gungsongovi třináct let, přenechal mu otec vládu a on pak vládl pět roků.

Gungri/Gungsong Gungcän

Songcän Gampova tibetská žena Mongza Thičam z Tölungu porodila syna Gungsong Gungcäna který nastoupil na trůn ve třinácti letech. Jakmile byl Gungsong uvedený na trůn jako král, oženil se s Magmodže Thikarou z Aže, což upevnilo svazek s ústřední Ažou. Brzy na to se jim narodil syn Mangsong. Vládl pouze pět roků 641 ~ 646 protože v osmnácti letech zemřel a Songcän Gampo se znovu ujal vlády.

Mangsong Mangcän

Mangsong Mangcän མང་སྲོང་མང་བཙན vnuk Songcän Gampa panoval dvacet pět let a formálně začlenil království Žangžung do říše. Přátelské vztahy mezi Tibetem a Tchangskou říší vytvořené za dob krále Songcän Gampa a císaře Tchaj-cunga se začaly za panování Mangsonga kazit. Někdy před rokem 662 uzavřel Mangsong spojenectví s nepřáteli Tchangů, západními Türky. Počínaje panováním Mangsonga bývaly vládní porady konané na různých místech říše dvakrát do roka. Jeho synové byli Düsong a Thiding. V roce 676 Mangsong Mangcän zemřel a jeho smrt byla udržovaná po tři roky v tajnosti aby se Číňané nedozvěděli, že je země bez krále.

Düsong Mangdže

Düsong Mangdže ཁྲི་འདུས་སྲོང་བཙན་ vládl v letech 676 ~ 704 a je popisován jako fyzicky i duševně silná osobnost. Vojsko často vedl sám do boje. Oženil se zřejmě s türkickou princeznou Gatun, dále s Čogrozou z klanu Dam a s Cänma Thogthogtengou z klanu Čhim. Přes svojí reputaci válečníka Düsong podporoval buddhistické učení, které v Zemi sněhu zavedl jeho praděd. Düsong padl v roce 704 během válečného tažení vedeného k potlačení vzpoury v Nepálu a v severní Indii. Düsong byl pochován na pohřebišti tibetských králů v Jarlungu a jeho hrob se nachází vedle hrobu jeho otce Mangsonga. Krátce po jeho smrti vypuklo protitibetské povstání v Nepálu a na území Serib, rozkládajícím se na jihozápad od Tibetu.

Thide Cugcän / Thide Cugtän známý jako Meagcchom

Thide Cugcän známější jako Meagccho མེས་ཡག་ཚོམས (vousáč) byl synem Düsong Mangdžeho a jeho královské choti Čhimza Cänma Thogthogteng. Narodil se v roce 704 ve kterém zemřel jeho otec. Po dobu jeho nezletilosti zastávala úřad regenta jeho babička Thimalö. Šest let poté, co začala jeho vláda, se Thide Cugcän oženil s čínskou princeznou Kimšeng kondžo (Ťin-čheng kung-ču) patřící k rodině tchangského císaře Čung-cunga. Požadavek o císařskou princeznu vznesla babička Thimalö. Čínský císař dal princeznu Ťin-čheng za ženu tibetskému králi s výslovným přáním, aby to vedlo ke snížení napětí mezi Tibetem a Čínou. Král se doslechl o dvou buddhistických učitelích, Buddhaguhjovi a Buddhašántim a poslal do jejich pousteven na hoře Kailás posly, aby je pozval do Lhasy. Mniši nepřišli ale předali poslům některé sútrové texty spolu s poučením o jógických cvičeních kríjájóga a upájóga. Poslové se vrátili ke králi s těmito sútrami, které král nechal zapsat do zvláštních knih a dal pro ně postavit pět chrámů na těchto místech: Dagmar-dingzag, Dagmarkeru, Sangkhardag, Čhimphunala a pátý, který se nacházel uvnitř jeho vlastního paláce. Mezi roky 739 ~ 741 princezna Kimšeng kongdžo onemocněla neštovicemi a rozloučila se se životem. Meagcchom se oženil ještě se šlechtičnou Mangmodže Ziteng z Nanamu. Další jeho ženou byla Čam Lhapang, která zemřela v roce 730. Dále se Meagcchom oženil se šlechtičnou Thücun z Džangu. Králův druhý syn Thisong Decän se narodil v Dagmardingzangu severně od Jarlungu, nedaleko místa, kde bude postaven klášter Samjä. Meagcchom byl během palácového převratu v roce 755 zavražděn dvěma svými ministry, jak o tom svědčí zápis na stéle stojící před palácem Potála. Thisong Decän již jako dítě projevoval pozoruhodnou pevnost mysli a ta by mohla ministrům ztížit kontrolování krále v době jeho nezletilosti, proto jeho usmrcení mělo být rovněž součástí spiknutí. Princ však díky jednomu věrnému ministru jisté smrti unikl.

Thisong Decän

Thisong Decän ཁྲི་སྲོང་ལྡེ་བཙན vládl sjednocené tibetské říši v letech 755 ~ 797. Ve třinácti letech mu zemřel otec a král naslouchal radám ministrů. Když mu bylo sedmnáct, vyčetl z archívu předků, že Dharma do Tibetu přišla za vlády Lha Thothori Ňäncäna a že ji pevně ustanovil Songcän Gampo. Rozhodnul se, že i on se bude ze všech sil věnovat šíření učení. Po poradě s ministry se rozhodnul pro výstavbu kláštera Samjä. Z Nepálu pozval Padmasambhavu, z jiných míst Khänpo Bódhisattvu známějšího jako Šántarakšita ཞི་བའ་ཚོ, Vimalamitru བི་མ་ལ་མི་ཏྲ།, Vairóčanu བཻ་རོ་ཙ་ན་ a další mistry. Král byl jedním z devíti žáků srdce Padmasambhavy a přímým žákem Vimalamitry a Vairóčany.

Thisong Decän podporoval učence a pandity v překládání nespočetných svatých textů a založil velké množství center studia a praxe. Aby sjednotil tibetskou říši, vzal si pět žen z mocných rodů v zemi: Lhamocänu ལྷ་མོ་བཙན་ z klanu Čhim, Čhangčhubdönu འབྱང་ཆུབ་སྒྲོན་ z klanu Do, Cchokarmu རྨ་རྒྱལ་མཚོ་སྐར་མ་ z klanu Cchepong, Gjalmocünu རྒྱལ་མོ་བཙུན་ z rodiny Phojong, Ješe Cchogjal ཡེ་ཤེས་མཚོ་རྒྱལ z rodiny Karčen, kterou později nabídnul Padmasambhovi.

Darování žen mistrům tantry žákem bylo v té době tradičním rituálním aktem, kdy žák přenechává učiteli to, co má nejvíc rád, a co mu působí největší potěšení.

Thisong Decän měl syny Mune Cänpa མུ་ནེ་བཙན་པོ་, Mutig Cänpa མུ་ཏིག་བཙན་པོ a Sänaleg སད་ན་ལེགས. Thisong Decän měl také dceru Pema Sal ལྷ་ལྕམ་པདྨ་གསལ་. Zemřela v osmi letech, ale Padmasambhava jí vrátil na tak dlouho k životu aby jí mohl předat svůj cyklus Khandro Ninthig.

Thisong Decän se zeptal Padmasambhavy, proč zemřela: „Já bych si býval myslel, že moje dcera konala v minulosti jen samé dobré činy“ pravil král. „Vždyť se narodila jako dcera krále Thisong Decäna a setkala se s vámi se všemi, s překladateli a pandity, kteří jste jako praví buddhové. Jak je tedy možné, že zemřela tak mladá?“ „Nebylo to v důsledku čistých minulých činů, že se princezna narodila jako tvá dcera,“ odpověděl mistr. „Kdysi jsme se já, Padma, ty, velký král Dharmy, a velký opat bódhisattva, Šántarakšita, narodili jako tři chlapci z nízké kasty. Stavěli jsme společně velkou stúpu Džarung Khašor. V tehdejším zrození byla princezna hmyzem, jenž tě štípnul do krku. Když jsi ji odháněl rukou, omylem jsi ji zabil. V důsledku dluhu způsobeného tím, že jsi hmyz připravil o život, se narodila jako tvá dcera.“

Za vlády Thisong Decäna vzkvétala buddhistická literatura, umění a architektura, inspirované buddhistickou tradicí a kulturními styky s jinými zeměmi. Thisong Decän ale také ochraňoval hodnotné bönistické nauky. Jeho úcta ke starým domácím tradicím vysvítá z nápisu v Čhonggjä, ve kterém uvádí, že jeho vláda je v souladu se zvyky jeho předchůdců. Po jeho smrti doprovázel jeden z jeho synů Padmasambhavu na odchodu přes horské průsmyky až na nepálskou hranici. Rozloučili se písní Sampa Lhundrupma བསམ་པ་ལྷུན་གྲུབ་མ་ ve které se zmiňuje třináct emanací Padmasambhavy. Objevil jí v roce 1352 Tulku Zangpo Drakpa.

Mune Cänpo

Mune Cänpo མུ་ནེ་བཙན་པོ་ vládl v letech 797 ~ 799 (ovšem podle některých pramenů vládl sedmnáct let). Uskutečnil pozemkovou reformu. Mune Cänpova matka žárlila na mladou a krásnou Phojongzu, kterou před smrtí dal za ženu svému synovi Thisong Decän tak moc, že svého syna otrávila. Zemřel ve věku dvacet devět let v paláci Jumbu. Po Mune Cänpovi měla vláda přejít na králova prostředního syna Mutig Cänpa མུ་ཏིག་བཙན་པོ. Ten však dal ještě za života svého otce Thisong Decäna usmrtit ministra Uring z klanu Žang, a musel proto odejít do exilu v jižním Tibetu.

Thide Songcän řečený Sänaleg

V roce 804 byl na trůnu Desong. Jeho celé jméno bylo Thide Songcän ཁྲི་ལྡེ་སྲོང་བཙན་, běžně je znám jako Sänaleg སད་ན་ལེགས. Od dětství byl žákem Padmasambhavy. Když bylo Thide Songcänovi třináct let, jeho otec Thisong Decän zemřel. Za vlády Sänalega působila v Tibetu řada buddhistických mistrů, kteří přišli do Země sněhu již za doby jeho otce. Sänaleg stavěl kláštery pro komunity mnichů a dal přeložit dosud chybějící sútry. Byl sestaven první sanskrtsko-tibetský slovník Mahávjutpatti, který vycházel z dřívějších překladů Ratnaméghasútry a stal se nepostradatelnou pomůckou při překládání. Sänaleg spravoval rozsáhlou říši zahrnující všechny územní zisky dřívějších králů: celou Tibetskou náhorní plošinu až k horám Lung-šan a k řece Gjalmorong na východě i oázové státy v Centrální Asii. Sänaleg se oženil se čtyřmi ženami: s Lhaceou, Legmocänou z klanu Čhim, Tängjalou z klanu Ćogro, Lhagjalou z klanu Do a měl pět synů: Cangmu, Ralpačäna, Darmu (Udumcäna), Lhadžeho a Lhünduba. První syn se stal mnichem a poslední dva zemřeli v dětském věku. Ralpačän narozený v roce 806 se v jedenácti či dvanácti letech stal dalším králem. Thide Songcän zvaný Sänaleg zemřel někdy kolem roku 815 po panování, které trvalo asi patnáct let.

Thicug Decän řečený Ralpačän

Vnuk Thisong Decäna Thicug Decän zvaný Ralpačän རལ་པ་ཅན vládl v letech 814 ~ 836. Ralpačän pozval do země tři indické pandity Šíléndrabódhiho, Dánašílu a Džinamitru a k ruce jim dal dva přední překladatele Kawa Palcega a Čogro Lü Gjalcchäna. Jména těchto dvou překladatelů se objevují na konci téměř všech tibetských děl té doby, neboť odpovídali za jazykovou a obsahovou revizi buddhistických textů. Provedli také standardizaci termínů používaných při překládání buddhistických pojmů ze sanskrtu. Pokračoval také v rozvíjení slovníku Mahávjutpatti. Kvůli stavbě nového chrámu poslal Ralpačän do Číny, Nepálu a Čínského Turkestánu pro zedníky, tesaře, stříbrotepce a kováře. Podle indického vzoru zavedl nový systém měr a vah pro stříbro a obilí. Nejvýznamnější politickou událostí Ralpačänovy éry byla smlouva s Tchangskou Čínou z roku 822. Za Ralpačänovy vlády byli někteří šlechtici a bönpové znepokojeni narůstajícím vlivem buddhismu na tibetskou kulturu a přinutili Ralpačänova bratra Cangmu, aby odešel do exilu v Bhútánu. Ralpačänova smrt bývá někdy líčena jako náhodné uklouznutí na schodech do chrámu v Maldu. Podle Tchangských análů měl zemřít na nějakou nemoc. Další prameny uvádějí, že byl roku 836 zavražděn bönistickými ministry Bä (Wä) Gjalthorem a Čogro Lehmaem (Lhälon). Ti krále v zahradách popadli za krk a kroutili mu hlavou, až mu zlomili vaz.

Darma řečený Udumcän a později Langdarma

Langdarma གླང་དར་མ། byl Ralpačänův mladší bratr. Ve skutečnosti jmenoval Darma a Lang mu přidali až jeho poddaní. Bä Gjalthore se stal hlavním ministrem. Langdarma byl stoupencem bönismu a pronásledoval buddhisty. Nechal pozavírat kláštery a ničil všechny texty, nakonec jej mnich Lhalung Palgyi Dorje ལྷ་ལུང་དཔལ་གྱི་རྡོ་རྗེ་་ zbavil života. Buddhismus se kvůli Langdarmovi v centrálním Tibetu zabrzdil asi na sto let. Po smrti Langdarmy v roce 842 byly za jeho právoplatného dědice prohlášeny děti Jumtän a Ösung. Starší Langdarmova žena pouze předstírala, že je těhotná, a vyhledala něčí malé dítě, které představila jako pravého dědice. Dítě dostalo jméno Jumtän (O matku opřený). Mladší králova žena měla syna, kterého hlídala ve dne i v noci se světlem v ruce, proto dostal jméno Ösung (Světlem chráněný). Ösungovi se podařilo obsadit trůn ve Lhase a Jumtän odešel do Jarlungu, kde založil samostatnou královskou dynastii. Toto byl projev prvního rozkolu v královském rodu a ústřední vládě.

Jumtän

Jumtän a jeho stoupenci získali správu nad některými oblastmi v severovýchodní části Centrálního Tibetu.

Ösung

Na trůn byl dosazený Ösung jehož stoupenci získali převahu a vládl mezi roky 843 ~ 905. Byl posledním králem, který si postavil hrobku. Ösung nezaujímal vůči buddhismu nepřátelský postoj, naopak v Modrých análech Debther ngönpo གླང་དར་མ། se o něm píše, že dokonce buddhistické chrámy stavěl a jeho syn Palkhorcän vládnoucí v letech 906 ~ 924 buddhistické aktivity rovněž podporoval.