mandaly
mandala (Skt. maṇḍala) se do tibetštiny se překládá jako dkjil-'khor དཀྱིལ་འཁོར།. Saraha o významu slova mandala říká, že manda znamená esenci a la uchopit. Mandaly jsou považovány za mocný nástroj pro generování zásluh. Jsou obětí božstvu, které se umisťuje do jejich středu. Mnoho mandal má božstva jenom naznačena svými symboly, body, malými kroužky nebo jim příslušejícími semennými slabikami. Některé mandaly jsou pak zcela prázdné a tím pochopitelně vyžadují větší sílu představivosti. Jsou tři druhy mandal: zhotovené z barevných prášků, malované na plátně a vizualizované v těle. Za starých časů byly patrně mandaly vytvářeny pouze z barevného písku. Teprve později se rozšířilo malování mandal na pevnou podložku, zpravidla na látku. Tím mohly být používány opakovaně. Některá díla, třeba Guhjasamádža-tantra se zmiňují o čtvrtém druhu - mandaly dhjány, tedy meditační absorbce. Můžou být také obětní mandaly. Základní kruhová forma se opakuje ve všech výkladech mandaly.
Mandala představuje velmi symetrický diagram soustředěný kolem svého středu a většinou rozdělený do čtyř stejně velkých kvadrantů. Slouží jako pomůcka při meditaci, vizualizaci a zasvěcení. Vnější forma těchto posvátných kruhů je geometrický obrazec - jantra, a každý detail provedení mandaly má symbolický význam. Vnitřní účel mandaly je spojen s vzýváním, přivoláváním a uskutečněním duchovní síly uvnitř pozorovatele samotného. Termín mandala může označovat i jiné struktury, které obsahují posvátný střed nebo pro něj vytvářejí podklad. Tento výraz může být použit i pro celý vesmír, zvláště je-li celý očištěný vesmír mentálně obětován v rámci speciálního rituálu. S mandalou se setkáváme již v Indii v půdorysu pohanského chrámu, přesto je jógická praxe s mandalami mnohem propracovanější v tantrickém buddhismu než v hinduismu. Po formální stránce je mandalám podobné i Kolo bytí, které na kruhovém půdorysu názorně vysvětluje příčiny a jejich následky.
Mezi mandalami je výjimečná Kálačakra mandala. Tvrzení, která se týkají Kálačakra mandaly, neplatí vždy i pro ostatní mandaly. Rozdíly nespočívají pouze v základní struktuře mandaly, ale i v podstatě učení Kálačakry དུས་ཀྱི་འཁོར་ལོ།, ze kterého mandala vychází. Rituál mandaly Kálačakry patří v tantrickém buddhismu k tantrám Anuttarajógy. Jógin pracující v tradici Kálačakry pracuje pouze s okamžikem smrti a znovuzrození a nezabývá se bardem. I symbolika a základní struktura Kálačakra mandaly se liší od symboliky a struktur mandal ostatních. Kruhy obklopující na mandale Kálačakry palác představují stavební prvky vesmíru. Je to pět velkých kotoučů, které nesou celý vesmír. Podobné vztahy k vesmíru nevystupují u většiny ostatních mandal tak očividně. Navíc se od jiných tradic liší i barvy uvnitř této mandaly - černá na východě, červená na jihu, žlutá na západě, bílá na severu a zelená a modrá ve středu. V tradici Kálačakry je osm žárových pohřebišť, která tvoří součást mnoha ostatních mandal, pouze naznačeno ohnivými kruhy a koly ve vzduchu.
Za trojrozměrnou mandalu se považuje třeba největší buddhistický monument na světě - Indonéský Borobudur, původní stavba kláštera Samjä v Tibetu nebo Džókhang, ústřední chrám ve městě Lhasa. Také půdorys a forma khmérských staveb, zvláště pak starého hlavního města Angkor Thom v Kambodže.