architektura na Srí Lance
sochy Buddhy
Sochy Buddhy jsou na Srí Lance výrazně ovlivněné mahájánovým buddhismem. Obvykle jsou obrovské, některé dosahují výšky až 30 metrů. Nacházejí se na mnoha místech celého ostrova a pocházejí jak ze starověku, např. Aukana, Sasseruwa, Maligawila, Polonnaruwa, tak i z dnešní doby, např. Dambulla, Weherahena, Wewurukannala. Takové zpodobení v nadpozemské velikosti odráží přechod z théravádového zdůraznění historického, lidského Buddhy, k mahájánovému pohledu na Buddhu jako na bytost, kterou lze pravdivě vyjádřit jedině nadlidskými rozměry.
dágoby
Stúpa se na Srí Lance nazývá dágoba. Obvykle je ve formě jednoduché kupolovité stavby, podobně jako v Nepálu, někdy jako štíhlá věžovitá stavba jako jsou v Thajsku nebo Myanmaru. Občas také jako pagoda podobně jako v Číně nebo Japonsku. Ostatně sinhálský název dágoba je považován za možný základ pro slovo pagoda. Dágoby původně vznikly z indických pohřebních mohyl, které označovaly hroby významných osobností.
Nejstarší dágoby byly stavěny, aby chránily ostatky Buddhy nebo jiných uctívaných osob. Jak se buddhismus rozšiřoval, stavění dágob se začalo považovat za záslužný akt, a stavělo se velké množství menších dágob, z nichž některé byly vysoké sotva metr. Ovšem právě dágoby Anuradhapury a Polonnaruwy dosáhly vrcholu rané srílanské architektury. Při stavění základů se zem nechávala pořádně udusat slony, potom se postavila hrubá stavba dágoby, která se vyplnila štěrkem a velkým množstvím cihel. Nakonec se celá stavba pokryla omítkou a natřela vápnem. Neustálé opravy a skutečnost, že kolem původní dágoby se stavěly ještě další vrstvy jsou důvodem toho, že je často obtížné určit skutečný původ či původní tvar i některých nejslavnějších dágob na Srí Lance. Srílanské dágoby si uchovaly klasickou starší formu podle vzoru velké stúpy v Sáňčí ve střední Indii, kterou ve 3. století před n. l. nechal postavit Ašóka. I přes vzájemnou podobnost existují u srílanských dágob rozdíly. Dá se rozeznat šest základních tvarů od dokonalé polokoule až k protáhlejším a zvonovitým tvarům a řada menších obměn v konstrukci.
Každá dágoba sestává ze čtyř základních prvků. Celá stavba obvykle spočívá na čtvercové terase, jejíž strany jsou orientovány do hlavních světových stran. Velké dágoby mají často ještě čtyři malé svatyně čili vahalkady, což je jedinečný prvek vyskytující se jen na Srí Lance. Ty jsou rozmístěné na základně na čtyřech světových stranách. Hlavní polokulovitá stavba se nazývá anda, a na jejím vrcholu je posazen hranol harmika, ze kterého vybíhá věžička čatravali. U nejstarších indických stúp to původně byl sloup, na který byla navlečena řada disků symbolizujících slunečníky. Na srílanských dágobách tyto disky splynuly s pilířem a výsledkem je jakási věžička. Dágoby jsou uvnitř plné, jediná výjimka je dutá dágoba v Kalutaře. Dágoby slouží jako významné objekty uctívání a poutní místa. Stejně jako v jiných buddhistických zemích i na Srí Lance věřící obcházejí dágoby po směru hodinových ručiček. Tento akt úcty se nazývá pradakšina a jeho účelem je soustředit mysl k meditaci.
chrámy na Srí Lance
Viháry nebo viháraje mohou mít rozmanitý tvar i velikost, ať jsou to tajuplné jeskynní chrámy v městech Dambula a Mulkirigala nebo základy obrovitých klášterů v Anuradhapura a Polonnaruwa. I přes rozmanitost podob má většina buddhistických svatostánků na ostrově vždy tři základní prvky: hlavní síň pilimage nebo patimaghara, ve které je na čestném místě hlavní socha Buddhy nebo i více soch, spolu s dalšími figurami nebo malbami. Před hlavní síní může být ještě předsíň, nebo je kolem krytá chodba, v níž jsou umístěny další postavy apod. Na konci polonaruwské éry a na počátku kandyjského období se z takové síně tzv. gedige, typ Buddhovy svatyně výrazně ovlivněné jihoindickou chrámovou architekturou, která se stavěla výhradně z kamene a měla obdélníkový půdorys, se silnými zdmi a střechou spočívající na krakorcích.
Jedinečným prvkem na Srí Lance je bódhighara. Buddha dosáhnul probuzení právě pod stromem bo, a tyto stromy dnes slouží jako symbol této události. Na ostrově roste mnoho stromů z odnoží velkého stromu na Anuradhapuře, který vyrostl z odnože stromu, pod kterým Buddha tehdy seděl. Stromy bo bývají obklopeny nízkou zídkou se zlatým zábradlím, teráskami a s podstavci, na které věřící kladou květinové obětiny. Stromy nebo zábradlí jsou často ověšeny pestrobarevnými modlicími praporky. Někdy je kolem stromu cihlový sokl s kanálky v rozích, do kterých věřící lijí vodu, která potom stéká ke kořenům. Větší chrámy mají obvykle dva nebo tři obestavěné stromy bo.