Théráváda, Mahájána, Vadžrajána

Théráváda

Théráváda pojímá buddhistické školy, které zachovaly věrnost starým učením a odmítly inovace přijaté stoupenci mahájány. K oddělení došlo před více než dvěma tisíci lety. Thérávádový buddhismus, označovaný také jako hínajána se rozšířil především na jihu Asie - Srí Lanka, Barma, Thajsko a Kambodža. Od mahájány se liší tím, že zavrhl mnohá písma, které považuje za pozdní a nekanonická, tím, že ústřední místo zaujímá Buddha Šákjamuni a nakonec tím, že přikládá velký význam pojmu arhat. Théráváda využívá meditaci a čistou morálku, aby odstranila nevědomost, příčinu veškerého utrpení. Hlavní filosofií je neubližování.

Mahájána

Mahájána se ujala především v severních asijských zemích (severní Indie, Nepál, Kašmír, střední Asie, Čína, Korea, Japonsko, Tibet a Mongolsko). Zhruba v 1. století před n.l. se oddělila od thérávády. Spásu činí dostupnou všem (proto "velký vůz") a za kanonická považuje také později vzniklá písma. Má tendenci do sebe vstřebávat božstva, na které při svém šíření narazila. Mahájána klade důraz na rozvoj soucitu a lásky. Probuzení se stává prostředkem, jak pomoci ostatním bytostem od utrpení.

Vadžrajána

Vadžrajána je konečné stádium mahájány. Používají se texty zvané tantry, zvláštní formy meditace, vizualizace, mantry, aj. Učí, že na cestě k probuzení může být využita každá životní situace.

Vůz šrávaků Vůz pratjékabuddhů Vůz bódhisattvů Společně zahrnují veškeré Buddhovo učení. Dharmu lze ale také rozdělit na na devět ján: Tři vnější jány šrávaků, pratjékabuddhů a bódhisattvů, které osvobozují od příčiny utrpení.

Dále na tři vnitřní jány

• krijá
• upajóga
• jóga

Příbuzné asketickým praxím védské tradice. A na tři tajné jány:

• mahájóga
• anujóga
• atijóga

které učí mocným metodám přeměny.